Hlavním nebezpečím se stává skutečnost, že z centra vrcholové politiky se postupně zcela vytrácí služba společnosti, tedy činnost zaměřená ve prospěch celého národa. FOTO: MATYÁŠ SOMBATI

27. září Politická krize se u nás v posledních dnech prohlubuje. Institucionálně je viníkem této krize nesporně Ústavní soud, který překročil své kompetence zrušením ústavního zákona o předčasných volbách. 

Hlavním nebezpečím se stává skutečnost, že z centra vrcholové politiky se postupně zcela vytrácí služba společnosti, tedy činnost zaměřená ve prospěch celého národa v oblasti ekonomické a sociální. Zcela mimo pozornost jsou základní hospodářská a sociální práva občanů formulovaná v ústavní Listině základních práv a svobod. Jsou jimi práva na práci, spravedlivá odměna za práci, pomoc potřebným, zajištění důstojného života seniorů, bezplatná zdravotní péče, vzdělání atd. 

Důkazů je v posledních dnech v tomto směru dostatek. Do centra zájmu politiků se dostává návrh státního rozpočtu na příští rok, přesněji řečeno snížení jeho rekordního deficitu. Především se zveličuje nebezpečí, které by nastalo neschválením rozpočtu do konce tohoto roku a vznik rozpočtového provizoria počátkem příštího roku. Toto nebezpečí je však menší než schválení rozpočtu, který není ani protikrizový; naopak však krizi dále prohlubuje současné znění návrhu vlády exkomunisty Fischera. 

Navíc zcela ignoruje potřeby sociálně slabší většiny obyvatelstva a prospívá pouze podnikatelům a bohatým. Vše se zaměřuje na to, aby byl schválen navržený rozpočet včetně balíčků ministra financí Janoty. 

Jednání o těchto opatřeních si pravice představuje tak, že musí být schválen beze změn. Vyjádřil to zcela jasně Kalousek, duše TOP 09, když prohlásil, že sociální demokracie musí mít aspoň tolik odpovědnosti, aby bez reptání schválila Janotův balíček. 

Nejde tedy o to, aby se došlo k dohodě o opatřeních na straně příjmů a výdajů rozpočtu, která zajistí snížení očekávaného deficitu rozpočtu, avšak způsobem, který přispěje k zastavení ekonomického propadu a snížení sociálních důsledků na většinu obyvatelstva. 

Navržená opatření Janotova balíčku jsou jako neměnitelné písmo svaté. Tudy cesta k dohodě a sjednocení politické scény nevede. Ta stávající je odrazem názorové rozpolcenosti veřejnosti v současné době a samozřejmě nevede ani k upevnění jednoty většiny společnosti. 

Uvedená situace signalizuje vážné ohrožení posledních zbytků demokracie a práva v našem státě. Uplatnění principů demokracie předpokládá svobodnou soutěž politických stran. Tedy diskusi, střet názorů. Rozhodování má patřit kvalifikované většině společnosti, a ne bandě pěti stran v Poslanecké sněmovně. Výsledek musí být přirozeně důsledkem dohody a kompromisu, odpovídajícím poměrnému zastoupení jednotlivých skupin ve společnosti. 

Výsledkem nemůže být pouze přání chrochtající parlamentní bandy, která je v současné době prakticky v koncích. Bez realizace tohoto postupu nelze hovořit o demokratickém postupu. 

Dokazuje to správnost návrhů Dělnické strany pro vytvoření národní vlády, která by měla vyjadřovat zájmy naší společnosti, kde by středem zájmu byl český občan, česká rodina. Nikoliv asociální individua, či jedinci, kteří státní občanství dostali na základě místa narození, a nikoliv podle svých rodičů. O to by na české politické scéně mělo jít. 

Rudolf Pikola