FOTO: REDAKCE DL

24. května 2009 Přinášíme vám v plném znění projev předsedy Dělnické strany Tomáše Vandase, kvůli kterému bylo dnešní shromáždění v Praze rozpuštěno a následně zadrženo 40 lidí. S pouty na rukou a v policejním antonu skončil i předseda a lídr kandidátky DS do Evropských voleb.

Vážení přátelé,

dnes se scházíme narychlo, poněkud neplánovaně. I když nám někteří sympatizanti trochu vyčítali, že Prahu v předvolební kampani zanedbáváme, jsme dnes tady.

Důvodem je naprosto skandální rozhodnutí veřejnoprávního média, konkrétně Českého rozhlasu. Dělnické straně bylo znemožněno prezentovat své dva volební spoty. Tyto spoty, pod názvem Odmítáme tento režim, Problémy s cikány a Dělnická mládež a národní socialismus byly v souladu s volebním zákonem předány Českému rozhlasu ke zveřejnění. Zákon k volbám do Evropského parlamentu hovoří zcela jasně. Rozhlas je povinen tyto volební spoty odvysílat a nezasahovat do jejich obsahu.

Co se tedy stalo? Vedení rozhlasu odmítlo spoty odvysílat. Prý podle jejich názoru mohou porušovat zákon. Nikdo z vedení rozhlasu nás však nekontaktoval, nikdo nám nesdělil, v čem by měl být z naší strany porušován zákon. Navíc prý bude podáno trestní oznámení na neznámého pachatele.

Je to snad normální? Zcela určitě ne! Jde naopak o porušení zákona ze strany rozhlasu, o maření přípravy a průběhu voleb. I z tohoto důvodu podala Dělnická strana trestní oznámení na ředitele ČRo pana Kasíka. Podle našeho názoru došlo k porušení zákona a já doufám, že orgány činné v trestním řízení vše řádné vyšetří. V tomto případě totiž nejde o žádnou maličkost, jde o zasahování do průběhu voleb, které by měly být ve skutečně demokratické zemi svobodným vyjádřením vůle občanů.

Vládnoucí režim České republiky se rád chlubí demokracií, lidskými právy, Listinou základních práv a svobod. Jaká je však skutečnost, téměř dvacet let po sametovém podvodu?

Demokracie je zde stále v plenkách a každému se měří jiným metrem. Vládne zde elita, která si myslí, že si může dovolit vše a že jí vše projde. Rozkradli tuto zemi, zdevastovali jí, zaplavili imigranty ze všech koutů světa a tváří se, že za nic nemohou. Naopak chtějí, aby lidé ze svých daní dotovali jejich zlodějny a tolerovali korupci. Abychom se snad radovali a měli pocit, že je v této zemi vše v pořádku a skákali nadšením nad tím, když se nám po ulicích rozvalují hordy imigrantů, když nám Vietnamci pěstují marihuanu a cizojazyčné gangy terorizují naše občany.

Realita dnešní doby je taková, že se zde soustavně porušují lidská práv a omezuje osobní svoboda. Vždyť kdo byl svědkem událostí na prvního máje v Brně, kdy se museli účastníci našeho mítinku legitimovat občanským průkazem, musel být zděšen. Kde jsou obhájci lidských práv? Kde jsou ti humanisté? Mlčí. Nic neříkají jenom proto, že se jedná o nás – nacionalisty. Proti nám se může vše. Špinit, pomlouvat, zavírat za držení transparentů nebo za tetování. Pokud by se něco podobného stalo jakémusi přivandrovalci, to by byl jekot. To by bylo nářků nad porušováním zákonů. Ale v našem případě ticho. Už to ukazuje, v jakém režimu vlastně žijeme. V totalitním.

Dělnická strana své názory říká přímo, otevřeně, neskrýváme se za různé obezličky. Říkáme, že řešení v současné neutěšené situaci lze nalézt v programu národního socialismu, který prosazujeme. Nestydíme se za tato slova. Ona taky nejsou trestná, jak se nám snaží například podsouvat například ministr pro nic Kocáb. Mimochodem dlužník, nad kterým visí hrozba exekuce. Nedávno byl za tato vyřčená slova předveden na policii v Přerově náš místopředseda Jiří Štěpánek. Stalo se tak na popud jakéhosi zamindrákovaného úředníčka, který se chtěl zalíbit nevím komu. Samotní policisté pak s vyjeveným výrazem ve tváří nevěděli co mají vlastně dělat. A to neví ani dnešní režim.

Co si počít s tím národním socialismem? Vždyť to není zakázaný pojem ani idea. Žádný zákon nic takového neříká. Ten zmiňuje naopak za hnutí potlačující svobodu a práva jednotlivců komunistické hnutí. Pokud totiž přijmeme tezi, že národní socialismus je zakázaný pojem, znamená to urážku mnoha čestných lidí, kteří byli popraveni za své názory. Co například taková Milada Horáková, národní socialistka? Byla ona neonacistkou? Samozřejmě, že ne.

Dále slova národní odpor. Mají občané nárok postavit se totalitnímu režimu na odpor? Podle mého názoru ano. Je to jejich právo a dokonce povinnost! Za držení transparentu s tímto slovním spojením jsou lidé posílání do vězení, zatímco zde nyní existují řádné registrované noviny s názvem Národní odpor.

Tyto příklady ukazují, jak nejednoznačně a chaoticky postupují státní orgány. O odsouzení lidí – národních aktivistů - dnes rozhodují soudy na základě posudků pochybných znalců, kteří si z toho udělali živnost a jejich jediným životním krédem je udávat a špinit.

Takový stav nehodláme tolerovat. Už je toho dost. Půjdeme nekompromisně za svým cílem. Mohou nás opět zakazovat, jak prohlásil nový ministr vnitra Pecina, ale nás nezastaví.

Dělnická strana se změnila v hnutí ulice, přidávají se k nám další a další lidé, kteří pochopili, že apatií nic nezískají. Posilujeme, rosteme. Přijde doba, kdy si vyřídíme účty se všemi, kdo dnes porušují zákony a myslí si, že se nemají ničeho obávat. To si koneckonců mysleli komunisté taky. Jenže ti, když přišli o své posty, pouze převlékli kabáty a až na pár výjimek ušli spravedlnosti. My tak tolerantní nebudeme. Až uspějeme ve volbách a budeme v této zemi vládnout, bude mít slušný člověk zajištěn slušný život, vymahatelnost práva a spravedlnosti.

Naopak na růžích nebudou mít ustláno parazité, přivandrovalci ze všech koutů světa, korupčníci, všichni, kteří chtěli prosazovat zvýhodňování podle barvy pleti. Na ně si pořádně posvítíme.

Přijde náš čas! Čas národní a sociální, doba suverénní a samostatné České republiky, očištěné od bahna a špíny liberalismu! Volte Dělnickou stranu ve volbách do Evropského parlamentu, volte číslo 31!

Tomáš Vandas