Těžkooděnci na shromáždění DS v Praze. FOTO: DAVID POLÍVKA

29. května 2009 Před pár dny se objevila na internetu zpráva o pracovní cestě čtyř poslanců hospodářského výboru parlamentu do Afriky a podobné cestě, pro změnu výboru pro životní prostředí, do Mongolska.  Náklady obou cest s nejasným programem a účelem činí celkem 1,3 mil. korun z kapes daňových poplatníků.

Krize se tedy zjevně mocipánů nedotkla, a zatímco občané země se potýkají s propouštěním a snižováním platů, politici si jezdí po světě na podobné „pracovní“ dovolené.

Jak je vidět, poslanci stran, které si jinak před volbami jdou po krku, překvapivě nacházejí v parlamentu společnou řeč, pokud jde o využívání požitků s postem politiků spojených. Nutno říct, že se jedná jen o pomyslný vrcholek ledovce ždímání státu pro vlastní zájmy a zaměstnanci vlády či ministerstev ví sami nejlépe, jak velkoryse se s penězi nás všech nakládá.

Od sametové frašky se stalo povolání politika výnosným zaměstnáním, jakýmsi druhem podnikání. Však se také mnoho podnikatelů stává politiky, ovšem ne z důvodů prosazení nějakého programu, ale hlavně kvůli přilepšení svému kontu.
   
Vlády pravicové a levicové se pravidelně střídají podle toho, která z nich zrovna u kormidla zrazuje své voliče, a žebříčky nejoblíbenějších politiků vedou ti, co jsou nejméně vidět a v opozici vládu kritizují. Po volbách si politici své posty vymění  a takhle stále dokola, volby co volby. Jde jen o nekonečnou hru, kde je jedno, jakou stranu volíte, neprofituje z ní nikdo, kromě politiků samotných. Všechny strany mají bez ohledu na své zaměření společné, že neprosazují  program, pro nějž je voliči volili.

Když však začne působit strana, která na tuto falešnou hru nepřistupuje, je označena za extremistickou a podnikají se kroky na její odstranění. Proto tedy tolik svorné zášti stran celého politického spektra vůči Dělnické straně, snažící se pravidla politické hry narovnat.

Demokracií se zaštiťující vládnoucí garnitura, která svými praktikami připomíná předchozí komunistickou totalitu, se však neštítí žádné špinavosti, aby umlčela poukazování  Dělnické strany na prohnilost současného systému.

Ano, tohle svinstvo, jež už bezmála 20 let zaneřáďuje naši politiku, je třeba konečně vymést. Tuto práci ovšem nevykoná strana, která by se přidala po bok ostatních v této volební frašce, je třeba síly, která skutečně půjde proti nynějšímu proudu.

Tahle země nepotřebuje kosmetickou úpravu v podobě nových tváří se starým smýšlením, ale zásadní změnu směřování politiky. Mysleme na to právě v těchto dnech, před blížícími se volbami do Evropského parlamentu. Nechť tak politiky omílaná „změna“ není jen heslem na billboardech, ale změnou skutečnou a radikální, která tvrdě postihne sobecké prospěcháře na všech úrovních a zároveň vyzdvihne každodenní snažení poctivých občanů.

Hlasem pro takovou ZMĚNU je hlas pro Dělnickou stranu!

Petr Wolf

FOTO: ARCHIV DL

Naštvanost a nespokojenost lidí je již naprosto zřejmá a stále se stupňuje. Na jedné straně zde máme zbohatlíky a jim na ruku jdoucí úřady, a na druhé stále větší množství nepřizpůsobivých, rovněž žijících na úkor nás slušných občanů.

Lidé jsou znechuceni přehlížením a arogancí, které se jim dostává od vládnoucí vrstvy a touto vrstvou deklarované podpoře všemožných minorit a přistěhovalectví. Všechny tyto experimenty totiž musíme platit ze svých kapes. My se na rozdíl od korupčníků a politiků nemůžeme schovávat za vysoké ploty svých vil a za kouřová skla luxusních aut. My neseme veškerou tíhu tzv. „reforem“ a my přicházíme ve stále větší míře o svou bezpečnost v důsledku rostoucího sebevědomí kriminálních živlů.

Že toho občané mají opravdu již dost, že se začínají bouřit a nebojí se vyjádřit svůj názor, jsme byli svědky minimálně na několika demonstracích. Myslím tím nový prvek, kdy kromě poměrně hojné účasti tradičních „radikálů“ se k těmto akcím připojili i místní nespokojení obyvatelé. Tedy „obyčejní lidé“, kteří mají plné zuby řádění asociálů a podpory, kterou jim vyjadřují různé pseudohumanistické organizace a spolky, a to pod taktovkou všech „demokratických“ stran. Tito občané nemají prostředky na pořízení si bydlení ve vilce v klidné okrajové čtvrti a jsou tedy naplno zasaženi probíhajícími demografickými změnami na sídlištích našich měst.

Vypadá to, že lidé konečně začínají chápat, že současný demokraticko-liberální systém je neochrání a nezajistí jim bezpečné a slušné živobytí. Chce to strhnout falešnou masku demokracie, za kterou se schovávají pokřivení politici a vytvořit spravedlivou společnost pro slušné lidi. Zničit současný marasmus, který vyhovuje nepoctivým zbohatlíkům i zneuživatelům sociálních dávek. Pouze systém založený na národním a sociálním principu může překonat stále sílící hospodářskou a společenskou krizi a obnovit důvěru lidu ve svůj stát a v jeho budoucnost.

Mocní si změny v náladách společnosti uvědomují a začínají mít obavy o svou zdánlivě neotřesitelnou pozici. Blíží se nám dvoje volby a občané začínají chápat, že vítězství té či oné „demokratické“ partaje není žádná změna k lepšímu. Je zde cítit rostoucí snaha po radikální změně a tu může zajistit pouze současným systémem nezkorumpovaná strana. Toho se vládnoucí garnitura samozřejmě bojí, a proto spustila v masmédiích mohutnou demagogickou kampaň. Nemějme z ní obavy, je to kampaň bezzubá a bude mít spíše opačné výsledky, než si někdo myslí.

Radol Moravec