To, že v Plzni bylo možné vystudovat za pár měsíců, ale zásadně mění pohled na věc. Právníkem, natož studentem práv, se může dneska stát kdejaký žabař. FOTO: ARCHIV DL

14. října 2009 Studentem práv bez přijímacích zkoušek. Vysokoškolský diplom nebo doktorský titul snadno a rychle. Jde to i bez zkoušek. Absolventem do půl roku. Tak by mohly znít reklamní slogany na některé služby Fakulty práv Západočeské univerzity v Plzni.

Zdá se, že každému vyvolenému tam mohou splnit jeho sny. Když se tam svého času nevešel do požadovaného limitu u přijímacích zkoušek uchazeč z nejvyšších politických kruhů, bývalý senátor Jan Ruml, laťku snížili a přijali jej. Od té doby bylo v Plzni zdánlivě ticho po pěšině. Z Rumlova případu se poučili a přijímací zkoušky už tam někdo dělá a někdo zase ne.

Zvěsti, které prosakují, tvrdí, že mimo standardy mohla být přijata v konkrétním roce až pětina zájemců o studium. Pro titul JUDr. nakonec do Plzně zamířil i proslulý politik Stanislav Gross. V Plzni měl též za tři roky vystudovat práva i jistý Jančík, modrý starosta z Prahy 5, a také starostka Chomutova Řápková. Ale ani oni nebyli největšími rekordmany té podivuhodné školy. Pár měsíců zde studovali také potomci kmotra mafie Mrázka. Titul zde také získal podnikatel Jan Harangozzo, díky přimluvení mafiána Větrovce.

Právnický titul zde získala i řada nynějších politických špiček. Jak prohlásil pro média poslanec za ODS Jiří Pospíšil, nyní uvedený narychlo do jejího čela, za studijní orgie provozované fakultou visí ve vzduchu hrozba trestních oznámení. Doslova J. Pospíšil řekl: „Kvůli studentům, kteří studovali několik měsíců a získali plnohodnotné vzdělání, bude ministerstvo školství podávat trestní oznámení.“ Fakulta prý podle něj požádala ministerstvo i o právní analýzu, jak má proti takovým studentům postupovat. Studium práv bývalo vždy v obecném povědomí považováno za náročné.

To, že v Plzni bylo možné vystudovat za pár měsíců, ale zásadně mění pohled na věc. Právníkem, natož studentem práv, se může dneska stát kdejaký žabař. A už vůbec nelze spoléhat na to, že by snad právo zvládali a v zákonech a předpisech se vyznali ti, kdo na právnických fakultách vyučují. Vždyť jak to bývalý modrý ministr spravedlnosti a na vedlejšák učitel práva J. Pospíšil přiznává, ani on sám, ale ani plzeňská právnická fakulta, v ČR jediná, kterou do své rezignace vedl nikoli jen tak nějaký jurista, ale přímo šéf Ústavu státu a práva Akademie věd, si právně neví rady. Žadoní teď na ministerstvu školství o právní rady, co dělat s rychlokvašenými plzeňskými absolventy.

Z toho, že v Plzni na univerzitě právníci rostou jak houby po dešti a někteří zkoušky skládají a rigorózní či disertační práce píší raz dva, neplyne tedy pro občanstvo a pro stát mnoho užitku. Spíš to vypadá v době hospodářských problémů na trojnásobně černou díru na státní peníze.

Zaprvé, do fakulty tečou peníze ze státního rozpočtu s tím, že se tam má cosi studovat. Zadruhé, fakulta svým svérázným provozem produkuje právníky, na které se bude z rozpočtu doplácet i v budoucnu, protože jejich výkony budou ohrožovat právní jistoty občanů a základy státu. Lektoři fakulty je rozpoznat trestný čin od přestupku a právo od bezpráví nenaučí. Zatřetí, už dnes fakulta zatěžuje chudý rozpočet školství zbytečnými vícenáklady, když otravuje ministerské úředníky žádostmi o poskytnutí drahé právní pomoci při řešení právních problémů, které vyrábí.

O zkažení dobrých mravů v plzeňské univerzitní aféře, o úpadku tamních vysokoškolských učitelů a studentů práv nestojí za to mluvit. Bylo by to házení hrachu na zeď. Právo totiž, jak se učí budoucí právníci a jak vidí občan na každém kroku, nemá se spravedlností až tak moc společného a s morálkou už vůbec ne. Smutné ale je, jak hnije pověst českého vysokého školství. Dneska nahlas od Plzně, ale tiše a vskrytu to hnije léta nejen na fakultě právnické a nejen v Plzni, ale v celém českém státě.

Rudolf Pikola