Dělnická strana stojí vždy na straně českého zaměstnance a žádá pro něj důstojné pracovní podmínky a sociální zázemí. FOTO: MATYÁŠ SOMBATI
7. prosince 2009 Žijeme sice v 21. století, mnohdy se tím i honosíme, ale ne všude si to mohou říci. Šestnáctihodinové směny, přesčasy oznamované před zahájením směny, odskočení na toaletu zaznamenávané vedoucími pracovníky, malé mzdy, prémie nastavené tak, aby nikdo na ně nikdo nedosáhl.
Nepřeskočil jsem z 21. století do románu Charlese Dickense z 19. století, popisující začátky kapitalismu v Anglii. Jsme stále v České republice, na sklonku prvního desetiletí 21. století. A mluvíme o velkovýrobně automobilů Hyundai v severomoravských Nošovicích. Části pracovníkům došla trpělivost a vstoupili do stávky.
To bylo slávy, vzletných slov a nabubřených slibů, jak nošovická továrna pomůže v nezaměstnanosti, že díky technologiím se republika dostane mezi nejvyspělejší. Technologiemi možná, ale pracovními podmínkami ne. Je jasné, že tyto problémy byly v továrně od počátku, určitě zaměstnanci upozorňovali příslušné orgány a žádali nápravu. Ale nic se nedělo, kdo by si dovolil vystoupit proti výkladní skříni cizích investic v ČR?
Je smutné, že do stávky vstoupila jen část zaměstnanců Hyundai, když jde o všechny. Omluvou budiž, že Nošovice zaměstnávají spoustu cizinců ze zemí, kde tyto pracovní podmínky jsou normou a jsou rádi, že mají nějakou práci. Zaměstnavatelé moc dobře vědí, proč je zaměstnávají.
Kdo zcela zklamal v nošovické kauze, jsou odbory, hlavní vedení odborů. Situace v tak velké továrně musí být pro špičky odborářů prioritou, ale to by se nesměli povalovat v senátu. Tady špičky odborů ukázaly, že jsou jim bližší nekonkrétní řeči a prázdné plamenné výzvy v televizních debatách o ničem, než jít do konkrétní akce – vyhlásit stávku v celých Nošovicích a za pomoci zákonů této země pohnat před soud zahraniční vedení továrny se středně řídícími poskoky.
Nikdo nemá právo ve jménu zisku dělat z českých zaměstnanců bezprávné otroky, pošlapávat jejich lidství a vymačkávat je jako citron a po dosloužení je nahradit jiným číslem. Dělnická strana stojí vždy na straně českého zaměstnance a žádá pro něj důstojné pracovní podmínky a sociální zázemí.
Ve světle nošovických událostí voláme: NE ODBORŮM - ANO DĚLNICKÉ STRANĚ!
Jiří Štěpánek
místopředseda DS
