My revoluci neslavíme, protože ta pravá je teprve před námi. ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV DL

30. července 2009 Polistopadový systém představuje skupina politiků (převážně bývalých kádrů KSČ a StB), jejichž jediným zájmem je moc a zisk. Ne náhodou v době blížícího se 20. výročí „sametové revoluce“ vládne České republice kabinet bývalých komunistů v čele s Janem Fischerem. Tato skupina není početná, ale opírá se o úřední aparát, dále sílu armády a policie.

Vládnoucí skupina pro zajištění a zabezpečení své moci a zisku uvázala naší zemi k naprosté podřízenosti Západu a zájmům nadnárodních firem. Svým způsobem „hospodaření“ způsobila zemi státní dluh ve výši přes 200 miliard korun, což je pouze oficiální údaj. Skutečná čísla mohou být ještě horší.

Pro udržení své moci a eliminací případného odporu ze strany obyvatel se vládnoucí skupina prezentuje jako „politická scéna“, jakési kolbiště idejí a názorů. Virtuální realita je však na hony vzdálená od skutečnosti – současní parlamentní politici žádné názory a ideje nemají, jde jim pouze o koryta a vlastní prospěch.

Tento „nátěr demokracie“ funguje tak, aby lidé zásadně volili pouze strany (ODS, ČSSD, KSČM atd.), které patří ke zmíněné skupině politiků, tj. podpořili závislost země na ideologii liberalismu a multikulturalismu. U nás vládnoucí strany nevznikají z vůle občanů, ale vyrábí je média – nejnověji TOP 09.

Sdělovací prostředky jsou zcela v područí polistopadových pohlavárů a dokud nepadnou oni, budou jim stále sloužit a očerňovat jejich odpůrce. Novináři sice nadávají na politiky stejně jako občané, tato kritika však má za cíl pouze všeobecné znechucení politikou a nezájem o věci veřejné. Příliš negativ v naší společnosti lidskou mysl otupí a učiní tím bezbrannou. A přesně to je cílem.

Dělnická strana je hnutím protirežimním, tj. odmítá současnou politiku země, která je protinárodní, antisociální a plně závislá na vůli Západu (EU). Náš postoj současný režim označil slovem „extrémní“. Bojí se našich názorů, nepřipustí veřejnou diskuzi a tím naší „oficializaci“. Vyhrožuje zákazy, očerňuje, straší účastníky mítinků DS těžkooděnci a vodními děly.

Represe proti odpůrcům polistopadového režimu probíhá ve jménu boje proti neonacismu právě proto, že události první poloviny dvacátého století vzbuzují u lidí negativní reminiscence a vzpomínky. Snahou vládní skupiny je odvést pozornost od argumentů skutečné opozice. Lidé nesmí vědět, že existuje i jiná alternativa k polistopadovému systému a závislosti na Západu.

Například alternativa suverénní země, která bude rozvíjet vztahy se svými partnery ve středoevropském prostoru. Přesně takovou cestu občanům nabízí Dělnická strana. Cestu suverenity a politické a kulturní nezávislosti – cestu obnovy domácího průmyslu a zemědělství.

Umělec zpívá o deratizaci. Jinými slovy vyjádřil to, o čem my už několik let mluvíme a píšeme. Polistopadový režim vznikl přímou spoluprací se zločineckou organizací (KSČ), není tedy hoden další budoucnosti. Vznikl podvodem, velkou lží, která se po dvaceti letech vrací jako bumerang, s neblahými důsledky pro naší milovanou vlast a její občany.

Všudypřítomná korupce, likvidace národního hospodářství, úpadek morálních hodnot, manipulace s lidmi prostřednictvím médií, zvýhodňování menšin a očerňování našeho národa a jeho minulosti v myslích dětí, které ponesou největší břemeno státního dluhu - to je výsledek vládnutí polistopadových krys, na které už platí pouze jedno: DERATIZACE a smeťák dějin!

Dvacáté výročí sametové revoluce budou slavit už jen prominenti a cynici. My revoluci neslavíme, protože ta pravá je teprve před námi.

Martin Zbela
šéfredaktor Dělnických listů