Nejvyšší správní soud odeslal vládní návrh na zrušení Dělnické strany k vyjádření vedení této strany 1. října. Strana se k návrhu musí vyjádřit nejpozději do 15. listopadu 2009, poté soudci rozhodnou o dalším postupu v řízení. FOTO: ARCHIV DL

12. října 2009 Minulý týden naše stranické vedení obdrželo vládní návrh na rozpuštění Dělnické strany. Slovy předsedy DS Tomáše Vandase „bublina splaskla“. Nemýlí se. Měli jsme být připraveni na profesionální práci odborníků, kterou bývalý svazák a dnešní ministr Pecina v médiích dokola avizoval. Nový návrh si však v ničem nezadá s politickým pamfletem levicových aktivistů, od něhož se očekává pouze pošpinění DS a jejího programu.

Likvidace DS by měla proběhnout co nejrychleji, než její popularita u lidí ještě více stoupne. Vláda tento fakt v návrhu dokonce sama přiznává... A jaké že jsou ty slavné argumenty pro rozpuštění Dělnické strany?

Neonacismus a číslo 18

Vláda bývalého komunisty Jana Fischera (navrhovatel) v úvodu návrhu konstatuje, že všechny pojmy, které vytvářejí definiční znaky určitého stavu, důvodnosti rozpuštění politické strany, jsou velmi abstraktní a záleží na individuální interpretaci. Slova neonacista, neonacismus, výklad magického čísla 18 atd., patří do této rodiny abstrakcí a inidividuálních domněnek. Za tyto pojmy navrhovatel dosazuje konkrétní osoby a události, které mají mít spojitost s Dělnickou stranou.

Jak už jsme v sobotu 10. října informovali novináře, tzv. neonacisté jsou ve většině případů lidé bezúhonní, pracující nebo studenti vysokých škol, s čistým trestním rejstříkem.

Co se týká symboliky, např. čísla 18, spojeného s jeho propagací v souvislosti s 18. dubnem 2009 v Dělnických listech, kdy DS v jednom dni pořádala pochod Ochranných sborů v Krupce a předvolební mítinky v Pardubicích a Kolíně k evropským volbám, požadujeme názor vlády o skryté propagaci Adolfa Hitlera za naprosto směšný.

V takovém případě požadujeme vyřazení volebního čísla 18, které – dle logiky vlády a režimu – je symbolem nacismu, a jeho zveřejňování či propagace může vést k trestnímu stíhání jednotlivců a celých subjektů a pokusům o jejich rozpuštění.

Ohrožení mravnosti

Navrhovatel notoricky opakuje, že DS ohrožuje mravnost a práva a svobody občanů, např. demonstracemi proti pochodům homosexuálů, které jsou v návrhu rovněž zmíněny, nebo na obranu slušných lidí před cikánskou kriminalitou a rasismem.

Takže nikoliv homosexuálové a cikánští rasisté, ale DS podle vlády ohrožuje mravnost a pořádek… V tom je vidět zásadní rozpor vidění světa mezi dnešní vládní garniturou a DS. Co je mravností pro Fischera a Pecinu, strany ODS a ČSSD, je pro naší stranu a její členy a voliče naprosto nepřijatelné.

Kolektivní vina

Naprosto průlomový je požadavek vlády, jenž v případě rozpuštění DS musí být přirozeně aplikován proti všem politickým stranám a hnutím. Cituji: „Navrhovatel dále tvrdí, že Dělnické straně je přičitatelné i jednání jejich příznivců. K pojmu příznivec navrhovatel přistupuje extenzivně, přičemž k příznivcům řadí kromě členů, sponzorů, zaměstnanců i všechny ty, kteří se ke straně hlásí a pro ni konají…“

V tom případě budou muset být důsledně vyšetřeny vazby ODS, ČSSD, TOP 09 a dalších stran na mafii a kriminální prostředí (včetně sponzorů) a Fischerova vlády by měla podat návrhy na jejich rozpuštění!

Národní socialismus

Odkaz DS na český na národní socialismus je podle vlády jen zástěrka, ve skutečnosti se prý hlásíme k hitlerovskému nacismu (1933 – 1945). Je nám vytýkáno, proč jsme se nikdy nedistancovali od nacismu.
 
Tento absurdní požadavek je vznesen na politickou stranu, která vznikla v roce 2003. Pokládáme si otázku, proč se pánové Fischer, Pecina, Komorous a další navrhovatelé nedistancovali od svého členství v komunistických organizacích, které jsou podle platného zákona č. 198/1993 Sb. označeny za zločinné a zavrženíhodné?
 
Odmítáme se distancovat od něčeho, co vzniklo propagandou tohoto režimu – démonu hrozby neonacismu. Druhou světovou válku jsme nezažili a nemáme za ní žádnou zodpovědnost.

Podpora odsouzeným

V praxi prý zástupci Dělnické strany vyjadřovali sympatie osobám, které byly za podporu nebo propagaci abstraktního hnutí neonacismu odsouzeny k nepodmíněným trestům. Například za držení transparentu se slovy Národní odpor.
 
Ano, nesouhlasíme s politickými procesy v České republice a jednostranným stíháním osob, v situaci, kdy u nás volně působí Komunistická strana Čech a Moravy a zločiny komunistů do roku 1989 nebyly důsledně vyšetřeny, naopak, její členové dnes působí ve vládě, v čele krajů a na dalších důležitých místech státu a justice.

Program strany

Je skandální, že návrh úřednické vlády (která nevzešla z řádných parlamentních voleb) se podrobně zabývá programem DS. Tohle přece přísluší politickým stranám, oponentům, a v první řadě občanům – voličům. Je vidět, že se jedná o ideový boj proti DS, boj nikoliv demokratický, ale represivní. Protože obsah programu má být podle postkomunistů dalším argumentem k likvidaci strany.
 
Příklad: DS požaduje „prošetření privatizačních podvodů a důsledné potrestání všech viníků z tzv. malé a velké privatizace z počátku 90. let bez ohledu na promlčecí lhůty jejich trestných činů…“
 
Podle Fischerovy vlády DS nepřímo slibuje porušování zákonů a znárodňování. Navrhovatel si zřejmě neuvědomuje, že jde o volební program, jehož naplněním je hlasování poslanců DS v parlamentu (následující po volebním úspěchu strany). Pokud se parlament usnese na prošetření privatizačních podvodů, není na tom nic nezákonného. Zajímavý je spíše fakt, proč se tomu současná moc tak brání.

Popularita u lidí

Fischerův kabinet by si měl uvědomit, že nejsme spolkem chartistů a opozičníků, kteří se potajmu schází někde v obývacím pokoji. Doba se změnila. Změnil se i „nepřítel státu“. Chápu, že dnešní ministři byli za svého působení v KSČ zvyklí na jiné rozložení sil v zemi. DS je řádnou politickou stranou.
 
Obavy vlády z vzestupu a popularity Dělnické strany mezi lidmi jsou v závěru návrhu dosti výmluvné. Navrhovatel dokonce neopomněl zmínit naše výsledky v Evropských volbách. To je také pravá příčina druhého pokusu o naší likvidaci, jenž přišel bezprostředně po vypršení ochranné půlroční lhůty od posledního zamítavého rozsudku Nejvyššího správního soudu.

Martin Zbela

Text vládního návrhu na rozpuštění DS najdete ...ZDE