Likvidace národního hospodářství bohužel patří k hlavním symptomům režimu po roce 1989. FOTO: ARCHIV AUTORA

27. srpna 2009 Je to již pár let, co jihomoravské Znojmo přišlo o svou chloubu - několikasetletou tradici výroby Znojemských okurek. Spolu s ní zmizelo z regionu, kde je nezaměstnanost dlouhodobým problémem, několik stovek pracovních míst.

Ještě dnes nejsou všichni viníci tohoto „tunelu“ potrestáni. Jde o důsledek zběsilé privatizace státního majetku a touhy po zbohatnutí polistopadových elit. Znojemská konzervárna Znojmia, jejíž výrobky byly žádané nejen u nás, ale po celém světě, byla vytunelována a z majetku, který činil cca 200 milionů korun, byla dohledána necelá čtvrtina, a to hlavně z prodeje pozemků areálu.

A hlavní viníci, tj. Jan Halouzka a Antonín Žiška, který byl konfidentem StB, spolu s Jiřím Moravcem, tehdejším ředitelem závodu a bývalým znojemským zastupitelem za KSČM, dodnes nesedí ve vězení.

První problémy nastaly, když se přestal splácet úvěr Komerční bance ve výši 96 milionů korun. Šéfové podniku za nevýhodných podmínek prodali pod cenou ochranné známky Znojmie konkurenční společnosti Hamé Babice. Ochranné známky tehdejší Znojmie nabízeli Halouzka s estébákem Žiškou a spolu s Koláciem (KSČ), bývalým okresním prokurátorem ve Znojmě.

Slavná minulost Znojemských okurek – rok 1980. FOTO: ARCHIV AUTORA

Nemovitý majetek převedli do rodinného družstva Mobility Zn, které založila sestra obviněného Halouzky Marcela Fialová. Předsedkyní se stala Dagmar Zlatohlávková, což je sestra konfidenta StB Žišky, a místopředsedkyní se stala Lenka Jandásková, dcera obviněného Halouzky. Základním kapitálem družstva je 50 000 korun.

Dne 16. září 2002 vkládá obviněný Halouzka nemovitý majetek Znojmie v hodnotě 172,9 milionů korun do jejich rodinného družstva a získává za tento obrovský majetek pouze 20 000 podíl družstva pro Znojmii. Dále také nezákonně přejmenoval Znojmii Trade Mark a.s. na Fruta a.s.

Po dvou letech se nemovitosti převedly zpět, ale byly v dezolátním stavu, a obnovení výroby již nebylo možné. Technické a výrobní zařízení za desítky milionů korun bylo rozkradené či odvezené do kovošrotu, zřejmě tak chtěli získat kapitál na další tunelování. Dále došlo ke značnému odebrání a následnému neuhrazení za zboží v hodnotě 12 milionů od společnosti Formeat, kde působil ve statutárních orgánech syn obžalovaného Halouzky.

Do šrotu... FOTO: ARCHIV AUTORA

Podobná situace byla i se společností Agros, která rovněž nezaplatila. Ve statutárních orgánech působili oba obžalovaní. Žaloba zcela opomněla roli, kterou hrál Jiří Moravec, bývalý ředitel a člen zastupitelstva města Znojma za KSČM. Obžalovaný Halouzka byl odsouzen ke 4 letům vězení a bývalý konfident StB Žiška ke 3 letům vězení. Ale již dnes určitě víme, že tito obžalovaní estébáci vstoupí do dějin jako pachatelé největšího hospodářského trestného činu v historii Znojemska.

Tyto tresty jsou za tak rozsáhlou trestnou činnost velmi směšné. Oba obvinění jsou stíhání v dalších tunelářských kauzách. Krajský soud rozsudek zrušil a dále prošetřoval prodej ochranných známek Znojmie, které vydražil za pochybných okolností za 1,9 milionů korun společnosti Hamé Babice exekutor Pavel Procházka (pravomocně odsouzen za zpronevěru). Soudní znalec ale ohodnotil známky v rozmezí 27 až 33 milionů korun.

Místo výroby okurek bagry, Znojmia v troskách. FOTO: ARCHIV AUTORA

Několik desítek zaměstnanců stále dosud nemá vyplacené odstupné a výplaty. Po tomto největším „tunelu“ v historii Znojemska zůstane dluh 290 milionů korun. Termín nového soudního jednání stanovil předseda senátu na 2. září 2009.

Jakou roli hráli při ekonomické kriminalitě bývalí spolupracovníci StB? To je otázka, na kterou nikdo nedal seriózní odpověď. O tom, že v mnoha tunelářských kauzách měla StB své lidi, není pochyb. Pokusil jsem se alespoň o částečný obraz o bývalých spolupracovnících StB a jejich působení v různých firmách.

Rudolf Pikola