Aktivista iniciativy Odporuj Jiří Bárta zahajuje spontánní demonstraci před úřadem vlády v Praze. FOTO: MARTIN KNĚŽICKÝ
21. října 2009 Zhruba stovka příznivců Dělnické strany (DS) a dalších národních subjektů se dnes večer sešla v blízkosti úřadu vlády v Praze, aby zde protestovali proti dnešním policejním raziím namířeným proti odpůrcům polistopadového mafiánského režimu.
Ke Strakově akademii je policisté nepustili, přesto alespoň na chodníku u vozovky vystoupili s projevy aktivista iniciativy Odporuj Jiří Bárta a člen Předsednictva DS a předseda Dělnické mládeže Martin Zbela.
Bárta v projevu kritizoval mafiánské praktiky totalitního státu, jenž se neštítí zatýkání ani přítelkyň pravicových aktivistů: „Vyzývám prezidenta Václava Klause, ať zakročí proti tvrdé represi, podobné represím minulého režimu a StB. Vyzývám prezidenta Václava Klause, pusťte naše přítelkyně a kamarády domů, nemáte právo nás takto nelidsky šikanovat!“
Předseda Dělnické mládeže připomněl komunistickou minulost členů vlády Jana Fischera.
Zbela demonstrantům sdělil, že stát se zmocnil dokumentace řádného občanského sdružení Dělnická mládež. „Pouze v totalitním režimu je možné, aby státní moc prostřednictvím ozbrojené a maskované policie prováděla domovní prohlídky členů a funkcionářů občanského sdružení a zmocnila se evidence členů sdružení a další dokumentace, související s naší činností," uvedl předseda Dělnické mládeže Martin Zbela důvod protestního shromáždění.
Zhruba po půl hodině se dali demonstranti za doprovodu policie na pochod do Bartolomějské ulice, kde jsou u výslechu někteří z dnes zadržených. Po krátkém skandování, aby policie zatčené propustila, se rozešli.
Svobodu pro naše kamarády! křičeli demonstranti před Strakovkou.
Celý projev Martina Zbely před budovou vlády České republiky
Dámy a pánové,
stojíme před budovou vlády, kterou v současné době obývají osoby s komunistickou minulostí. Chtěl bych vám jen připomenout, že podle platného zákona č. 198 / 1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu, jsou tyto osoby odpovědné, cituji:
„...za vědomé porušování lidských práv a svobod, za morální a hospodářský úpadek provázený justičními zločiny a terorem proti nositelům odlišných názorů…“
Dále se v tomto zákoně uvádí:
„Komunistický režim a ti, kteří ho aktivně prosazovali,“ tj. členové KSČ Jan Fischer, Štefan Füle, Jan Kohout, samozřejmě i bývalý svazák Pecina a další ministři, „upíral občanům jakoukoliv možnost svobodného vyjádření politické vůle, nutil je skrývat své názory na situaci ve státě a společnosti a nutil je veřejně vyslovovat svůj souhlas i s tím, co považovali za lež nebo zločin, a to perzekucemi nebo hrozbou perzekucí vůči nim samotným, jejich rodinám a blízkým…“
Proč to zde cituji. Příčinou jsou aktivity právě současné vlády, která nevzešla z řádných voleb, ale byla instalována do čela státu stranami a politiky, kteří za dobu dvaceti let vládnutí naší zemi přivedli k ekonomickému a hlavně morálnímu úpadku.
Mezi tyto aktivity patří nejen druhý návrh na zákaz Dělnické strany, ale i dnešní vlna zatýkání a domovních prohlídek u členů a funkcionářů Dělnické strany a její mládeže.
Například z bytu místopředsedy občanského sdružení DM, si policie odnesla nejen kompletní evidenci členů našeho sdružení, ale i propagační materiály Dělnické strany, její noviny a samolepky, zvoucí na demonstrace DS 28. října a 17. listopadu na Národní třídě.
Možná, že si toho veřejnost ještě nevšimla, a je jen otázkou času kdy na to přijde, ale právě v této době, v době 20. výročí tzv. sametové revoluce, probíhá v naší zemi důležitý ideový a nerovný boj. Není to falešný mediální obraz boje mezi parlamentními stranami, kterým nikdo nevěří a jejichž představitelé maximálně bojují o svá koryta.
Je to boj mezi tímto režimem a jeho opozicí. Za režim považujeme právě vládu bývalých komunistů a současné parlamentní politiky. Za opozici všechny lidi, kteří mají dost takové vlády a moci, kteří nechtějí žít v zemi, kde členství v KSČ je vstupenkou do vysoké politiky, a nesouhlas s režimem cestou do kriminálu.
Máme pravdu, i když ji mnozí nechtějí slyšet – ale máme to nejcennější, co můžeme v této chvíli vůbec mít. Budeme ještě nějaký čas neonacisty, budou o nás psát a mluvit jako o zločincích, extremistech apod., ale to stejně časem vyprchá, jako každá lež. Lež má totiž krátké nohy.
Převychovaný estébák či komunista stejně zůstal v jádru estébákem a komunistou. Oni se neumí vypořádat s „nositeli jiných myšlenek“ jinak, než jejich perzekucí. To se děje i dnes. A nikdo mě nepřesvědčí, že se tak děje v zájmu demokracie a zachování svobody proti zlé a nebezpečné Dělnické straně. Zvláště když to říkají právě bývalí komunisté a estébáci.
Dámy a pánové,
čeká nás důležitý politický proces s Dělnickou stranou u Nejvyššího správního soudu. Po přečtení tzv. návrhu vlády na rozpuštění DS mohu jen konstatovat, že naše šance na druhé vítězství u tohoto soudu nejsou malé. A svědčí o tom i fakt, že navrhovatel, tj. vláda bývalých bolševiků a komoušů, hledá proti nám důkazy pět minut po dvanácté…
Hledejte, hledejte, hledejte… My už proti vám důkazy máme a jednou je předloží celý národ!
Děkuji za pozornost.
-red-
