Ivan Langer se nemusí obávat stíhání, protože je Ivanem Langerem z ODS. O trestnosti výroků přece nerozhodují zákony, ale jednotlivci – politologové. FOTO: ARCHIV DL

4. června 2010 Když dva kradou, je to krádež. Když dva vraždí, je to vždycky vražda. Když dva říkají nacistická hesla, jeden se může smát lidem do tváře, vědom si své nedotknutelnosti, druhý poputuje za katr. Takhle to dopadá v zemi, kde platí dvojí právo. Kde je stupeň svobody jednotlivce poměřován stranickou legitimací či seznamem přátel.

Bývalý ministr vnitra a první navrhovatel zákazu Dělnické strany Ivan Langer šokoval svým nejnovějším výrokem pro MF Dnes „Věrnost je mou ctností“, který připomíná motto, jímž se příslušníci SS vyznávali z loajality k Hitlerovi. Parafrázi nacistického hesla v minulosti použili i jiní představitelé ODS, např. expremiér Topolánek.

Podle politologa Miroslava Mareše u každého podobného výroku záleží především na kontextu, v jakém je pronesen. „Zrovna tady si myslím, že je ta vazba trochu volnější. Nepodezříval bych autora výroku, že hovořil v kontextu vazby na SS,“ komentoval Langerova slova Mareš pro deník Právo.

Stručně řečeno: Ivan Langer se nemusí obávat stíhání, protože je Ivanem Langerem z ODS. O trestnosti výroků přece nerozhodují zákony, ale jednotlivci – politologové. Oni jsou tím všudypřítomným Velkým bratrem, který vyhodnotí naše myšlenky a slova. A samozřejmě naše postavení a stranickou legitimaci. V případě bývalého ministra vnitra je to legitimace „správná“, a proto si může na veřejnosti říkat, co uzná za vhodné.

Jelikož patřím do skupiny osob politicky „rizikových“, z důvodu mé dlouholeté angažovanosti v Dělnické straně (stejně jako celá řada dalších lidí), nemám v této zemi stejnou svobodu slova jako Ivan Langer. Vím to a ví to i politolog Mareš.

Není mi líto, že na sebe nemohu upozorňovat stejným způsobem jako neúspěšný kandidát do sněmovny Langer či jeho kolega Topolánek. Na rozdíl od nich jsem naštěstí nikdy neměl potřebu mluvit jazykem příslušníků SS. K mému odsouzení stačilo mnohem méně: Veřejně jsem kritizoval politické procesy v zemi a vyslovil dvě česká slova, kvůli kterým jsou lidé posíláni do vězení.

Starosti mi dělá skutečnost, že se naše společnost po dvaceti letech dostala do situace, kdy ne všichni občané mají stejnou svobodu slova a projevu. Kdy jeden může, a druhý zkrátka nemůže. Opět ten dvojí metr. Zdaleka se to netýká jen verbálních projevů, ale bohužel i jiných sfér života společnosti.

Martin Zbela
šéfredaktor Dělnických listů

Staňte se fanoušky Dělnických listů na Facebooku!