Konec multi-kulti fotbalu?

Fotbal

Ano, i fotbal promlouvá do politiky a celospolečenských témat a dokazuje, že všechno souvisí se vším. FOTO: ARCHIV DL

30. června 2010 Neúspěch francouzského fotbalového týmu na mistrovství světa v JAR se probíral i na politickém poli. Opoziční politici poukazovali na fakt, že chování hráčů odráží chování celé společnosti. Padala slova o přeplacených hvězdách, které jsou produktem doby, která staví nade vše peníze. Další přidávali připomínku, že stejně jako v dnešní Francii, tak ve fotbalovém týmu nemá autorita žádný respekt a národní hodnoty jsou rozbité na kousky.
 
Jeden pravicový filozof šel ještě dále ve svém příkrém odsudku, když onálepkoval hráče jako produkt „generace spodiny“. Abych trošku zmírnil tento politicky nekorektní výrok, tak připomínám, že současný prezident Sarkozy použil stejná slova na adresu imigrantských násilníků z pařížských předměstí, když zastával funkci ministra vnitra.

K problému se vyjádřila i Front National J. M. Le Pena, která prohlásila, že mužstvo nesymbolizuje Francii, kde valná většina obyvatel je ještě bílá. Ano, mužstvo Francie už několik let připomíná spíše afro–arabsko-karibský výběr a osobně pochybuji, že některému z hráčů něco říká Francie se svojí historií a tradicemi. Oni mají pouze francouzský pas, přes rok hrají v klubech po celé Evropě a mistrovství světa považují za jakousi osobní prezentaci kvůli případnému novému klubovému angažmá.

Byla to také Front National, jež už před mnoha lety, tuším že na mistrovství v roce 1998, poukazovala na fakt, že reprezentanti Francie, kteří jsou Francouzi pouze pasem, neumějí francouzskou hymnu. Při televizních záběrech bylo vidět, že tito hráči při hraní Marseillaisy pouze koukají, protože neznají slova. Podobné výtky zazněly i od německé NPD, která poukazovala na stejný fakt. Když už jsme u německého mužstva, tak to má ve svém kádru 13 cizinců (Němců, kteří jsou Němci pouze pasem)… V roce 1990 nemělo německé fotbalové mužstvo jediného cizince…

Podívejte se, fanoušek kupř. alžírského mužstva může se svým národním týmem truchlit či se veselit, protože se s ním lehce ztotožní, když v něm hrají jeho skuteční krajané, ale Francouz, ten s tím může mít problém. Nechci, aby bylo mylně vykládáno, že rozdmýchávám nějaký rasový problém, protože (když už jsme u fotbalu) na klubové úrovni mi absolutně nevadí, kdo za tým hraje, tam je ten hráč zaměstnanec, dostává za svou práci plat. Je nesmyslné požadovat, aby za Real Madrid hráli pouze Španělé. 

Ano, i fotbal promlouvá do politiky a celospolečenských témat a dokazuje, že všechno souvisí se vším. Nesmyslná multi–kulti politika se tahá i do sportu a pak jsou vidět ty konce. Vše národní je pošlapáváno a zlehčováno. Evropa se probouzí (tedy spíše etničtí Evropané, vrcholní politici zatím ne) ze svého „všerasového“ snu a začíná si uvědomovat své kořeny, tradice a identitu.

Jiří Štěpánek