Kdože se většinou v těchto dnech hlásí do strany? Pro současnou vládní a parlamentní garnituru ti nejnebezpečnější! FOTO: ARCHIV DL

2. února 2010 Uplynulý rok a první týdny roku nového jsou ve znamení státně policejního nátlaku na Dělnickou stranu. Skandalizace, dezinformace a zastrašování, to je reakce vládních míst na její  programové cíle. Blíží se parlamentní volby a volební preference vystřelily Dělnickou stranu na druhé místo mezi mimoparlamentní strany, a to samozřejmě bude znamenat ještě větší tlak na členy a příznivce.

Jaká je však reakce na onen vládní atak? Jednoznačná a rázná. Počet přihlášek do Dělnické strany se zvýšil a během každého týdne přibude až několik desítek nových členů! Kdože se většinou v těchto dnech hlásí do strany? Pro současnou vládní a parlamentní garnituru ti nejnebezpečnější! Nečekejte žádné radikály, ale jsou to naštvaní čtyřicátníci a padesátníci, muži i ženy, živnostníci, řemeslníci, kvalifikovaní dělníci, úředníci a vysokoškoláci.
 
Mnohdy se do strany přihlásí celé rodiny. Právě tato věková kategorie nejvíce pociťuje současnou ekonomicko-sociální mizérii, kdy viníci krize ordinují léčbu postihující dolních deset miliónů. Tito lidé jsou také konfrontováni se stavem, kdy na jedné straně je tunelář propuštěn na kauci, a na straně druhé jsou mladí lidé ve věku jejich dětí vyvlékáni policejními komandy na ulici a je na ně uvalena vazba.

Tato generace se bojí tunelářských důchodových reforem, tedy privatizace důchodového systému, jak to prosazuje ODS. Bojí se, že ve stáří si budou u lékaře a v nemocnici platit podstatnou část léčby, jak to navrhuje TOP 09, a neví, jestli budou moci dát své děti do škol, když se bude platit školné, jak to připustila i ČSSD.

Ano, hlásí se i radikální, odvážné mládí, uvědomující si, že ne ulice, ale soustavná, cílená politická práce vede ke změně. Především však v úvodu popsaná věková a sociální skupina je zárukou toho, že program a cíle Dělnické strany najdou stále větší ohlas a podporu mezi obyvatelstvem. Tito lidé mají své přátele a známé a jejich osobní příklad bude na ně působit. Proti nim nezaútočí Pecinova komanda, jim nevyrazí dveře a nebudou jim přepočítávat knihy v knihovně, jestli jich není náhodou osmdesát osm… 

Příchod nových členů je pádnou odpovědí svazáčkovi Pecinovi, estébákovi Komorousovi a uťáplému státnímu úředníčkovi Fischerovi, který si kompenzuje léta úřednické poslušnosti a poníženosti. Životní zkušenosti a moudrost věkově starších členů a příznivců si podávají ruku s radikálním a odhodlaným mládím. A to je ta pravá záruka volebního úspěchu.

Jiří Štěpánek
místopředseda DS