Deratizace Milady se neobešla bez střetů s policií. Při nich byli agresivními anarchisty zraněni tři policisté. FOTO: ARCHIV DL

15. července 2009 Bezpečnostní agentura ve spolupráci s policií vyklidila squat Milada v Praze. Překvapivý na tom je jen fakt, že tam město tak dlouho trpělo přítomné asociály.

Vyklizení squatu jistě přineslo úlevu mnohým sousedům, kteří si konečně mohou v noci odpočinout od hlasité hudby a přes den od „alternativních“ feťáčků a jejich páchnoucích přítelkyň.

V USA mají pro tyto lidi poetický název White trash – bílý odpad. Oddechnout si mohou i zvířátka v blízké ZOO v Tróji. Jen za minulý rok jich mělo být asi 15 zardoušeno psy squaterů.

Deratizace Milady se neobešla bez střetů s policií. Při nich byli agresivními anarchisty zraněni tři policisté. Několik antifašistů se poté zabarikádovalo na střeše vily, odkud na policisty házeli tašky a lahve s močí. Úroveň těchto lidí si každý může zhodnotit sám.

Znuděné dětičky bohatých rodičů, podporované antifašistickou akcí (AFA), dokonce uspořádaly jakýsi mítink, kde vyjádřily svůj nesouhlas s tím, že nemají bydlení zadarmo.

Pokud vás udivuje, že si někdo myslí, že má právo na bezplatné bydlení v cizím domě, tak vězte, že pro anarchisty je tato úvaha příliš složitá. Příliš složitá je zřejmě i pro pana ministra Kocába, který anarchistům nabídl nové bydlení, místo rozbité vily. Pan ministr ostatně má tento postup nacvičený ze svých jednání s romskou menšinou.

Samozřejmostí je fakt, že anarchisté nebudou v novém objektu muset platit nájem. Možná byste očekávali, že budou anarchisté nadšeni z možnosti, že zdarma dostanou nové bydlení. Ale kdeže. Už se vyjádřili v tom smyslu, že chtějí novou vilu vidět a potom se možná rozhodnou na návrh přistoupit.

O vděčnosti antifašistických bezdomovců něco vypovídá i tento jejich výrok: „Nehledě na výsledky jednání přijde na vyklizení Milady adekvátní odpověď, která bude instituce zodpovědné za tento akt hodně bolet.“

Myslím, že většina slušných lidí platí nájem. Žijeme v době, kdy mladé páry neseženou byt vhodný k založení rodiny, protože je stát nepodpoří. Nabídka pana Kocába tak působí jako výsměch všem těmto lidem, pro které vlády dlouhodobě nic nedělají. Ještě hůře působí ve světle záplav na Moravě, kde tisíce lidí přišly díky povodním o střechu nad hlavou. Tito lidé musí počínání ministra Kocába sledovat s nevěřícím překvapením, hněvem, nebo možná se slzami v očích.

Dokáži se vžít do role lidí, kterým voda vzala celoživotní majetek a jejich sny a kteří vidí, že lidé, na které spoléhali a kterým dali důvěru ve volbách, se více starají o zfetované násilníky, než o ně.

Nezbývá, než se ptát - Kde je pan Kocáb, aby pomohl jim? Proč se náš stát nesnaží spíše pomáhat svým občanům, kteří celý život pracovali, a místo toho dává zdarma bydlení zfetované lůze, která neváhá napadnout policisty?

Dle mého názoru se zde opět jasně ukazuje zvrácená politika našich parlamentních politických stran. Díky nim u nás opět platí přímá úměrnost, čím více jsi nepřizpůsobivý a asociální, tím lépe se o tebe stát postará.      

Vy můžete dát v podzimních parlamentních volbách vládě jasně najevo co si myslíte o její politice a volit Dělnickou stranu, která je zárukou toho, že skončí podpora bílého odpadu a že se podobné věci stanou jednou provždy minulostí.

Jiří Petřivalský