internetové noviny / elektronický archiv

Poměry, z nichž běhá mráz po zádech

7. dubna 2009 Tak jako po krachu na newyorské burze v roce 1929 zachvátila svět hospodářská krize, tak i nyní o 80 let později, rdousí svět hospodářský marasmus, tentokrát globálního kapitalismu. A prezident Spojených států amerických Barack Obama se rázem ocitl v roli hasiče plamenů této krize, kdy musel k jejímu ochlazování napumpovat stovky miliard dolarů do země za velkou louží, aby zcela nezkolabovala a nestáhla s sebou ke dnu i satelity USA.

Tato globální hospodářská krize si jako tenkrát tak i dnes vyžaduje oběti na lidských životech. A stejně tak je tomu i v zemích Evropské unie, včetně České republiky. Nezaměstnaní lidé v depresi, vyhození z práce na dlažbu, již nemohou unést tíhu nepřízně osudu a asociálního ponižování. Mnoho je smutných příběhů lidí v české kotlině, zbavených šance na slušné živobytí. Sklářů, keramiků, pracovníků z automobilek i odjinud.

Příběhy mívají i tragickou podobu. Ovšem ty nejděsivější se odehrávají v USA, odkud hospodářská mizérie nemilosrdně vtrhla i na náš starý kontinent. Svým pařátem zasáhla v únoru například rodinu Theodora Baylyho z Belle Valley ve státě Ohio, který v noci vyvraždil celou svoji rodinu: manželku Janicu a jedenáctiletého synka Coltona. Oba je uškrtil elektrickým kabelem. Pak vzal revolver a zastřelil se ranou do hlavy.

Bayly propadl vražednému amoku, protože rodinu tísnily finanční problémy. Ztratil práci pokrývače a jeho ženě, která dělala asistentku v domově důchodců, citelně zkrátili pracovní dobu, takže přišla o hodně peněz na výplatě.

Případů vražd a sebevražd v rodinách, uvrhovaných do bídných poměrů v důsledku nezaměstnanosti, v USA dramaticky přibývá. Na sklonku letošního ledna zoufalý otec zastřelil v Los Angeles manželku a svých pět dětí, kterým ještě nebylo pět let. Potom zbraň obrátil proti sobě. K šílenému masakru ho dohnalo to, že on i jeho manželka byli propuštěni z práce.

Jak uvádějí statistiky, tak počet sebevražd roste vždy v dobách ekonomického strádání, kdy se hroutí i psychika nezaměstnaných lidí na celém světě a v České republice nevyjímaje. Ale vraťme se ještě do neutěšených poměrů českých, z nichž také běhá mráz po zádech. Jak nedávno uvedl server Náchodský deník.cz, tak se u nás plní ambulance psychologů a psychiatrů nezaměstnanými.

Podle mě je ztráta práce pro člověka velmi stresující. Trpí poruchami spánku, neurotickými potížemi, tísněmi, pocity méněcennosti... Mohou přerůstat ve zvýšenou agresivitu a končit u přemíry konzumace alkoholu nebo u myšlenek na sebevraždu. Hádky v rodinách mají vliv na chování dětí. Vždy, když člověk ztratí zaměstnání, má sklon k depresím.

Nezaměstnaní nastolují úvahy o sebevraždě. Jsou to velice citlivé věci. Ale mohu potvrdit, že v mém okolí i děti mluví o tom, že jejich rodiče přišli o práci, a jaké to má dopady, protože to často zasáhne celý rodinný systém.

Právě na Znojemsku jsou oblasti, kde hydra nezaměstnanosti rovněž krutě vycenila tesáky. Psychologové potvrzují, že nejhůře snášejí nezaměstnanost lidé, kteří svou práci měli rádi a byla pro ně způsobem sebeuplatnění a potěšením.V ČR se statistiky sebevražd kvůli ztrátě zaměstnání nevedou. Proč asi? Jenom v roce 2007 je u nás evidováno 1375 úmrtí sebevraždou, letos to bude cifra přibližně stejná.

Zcela určitě mezi těmito čísly budou anonymně zahrnuti i nebožáci, kteří si sami vzali to nejcennější, co člověk má, život, protože kapitalismus devastuje člověka, kterým kapitalistický stát odepřel práci a výdělek na slušné živobytí. Na slušný život, důstojný člověku.

Rudolf Pikola