Aktivismus, aktivismus a zase jen široce pojatý aktivismus. FOTO: MATYÁŠ SOMBATI

14. června 2009 Dělnická strana má oproti jiným partajím jednu podstatnou výhodu, kterou si možná mnozí neuvědomují. Tou obrovskou výhodou, dávající příslib do budoucna, je aktivismus jejích členů a příznivců.

Zatímco v jiných stranách je to povětšinou samý prospěchář a kariérista, tak v DS se sdružují lidé toužící po opravdové změně. Zde nelze očekávat žádné hmotné výhody a posty, pouze nepříjemnosti, ale to je ve své podstatě výhodou zaručující upřímnost a odhodlanost těch, co se zapojují do boje o národně sociální společnost.

Aktivismus ve prospěch DS člověku možná nepřinese nic hmotného, je však schopen ho obohatit duševně, a to není v dnešní materialistické době vůbec málo. Aktivista svou činností získává psychickou vyrovnanost, neboť jeho život na rozdíl od přízemních konzumentů má smysl.

Je přeci přínosnější a obohacující pro každého člověka strávit volný čas prací pro naší budoucnost, než jen bezduše sledovat přihlouplé televizní pořady nebo bezmyšlenkovitě tlachat v hospodě!

Nyní bych se pokusil sepsat, jak by dle mého měl správný aktivista vypadat a jednat. Předně je nutné zdůraznit, že se zapojit může kdokoliv. Ten vyniká v něčem, druhý jinde, jde zde jen a pouze o vůli něčím přispět. Spektrum možností, jak se zapojit, je bezmezné a každý jistě časem sám přijde na to, kde je jeho správné místo.

Aktivista by se měl od svého okolí odlišovat především svou činností a ne extravagantním zjevem nebo extrémním chováním. Je to dáno odvěkými zkušenostmi, že společnost automaticky vyřazuje příliš odlišné, a pokud se tomu neděje povrchně, je to jen dobře.

Aktivismus se nesmí rovněž uzavírat sám do sebe, tedy pouze do činností místních organizací. Ty mohou tvořit základ, kde se ukují myšlenky, ale ty se musí šířit mezi ostatní, a to nejlépe osobním příkladem. Proto je výhodné se zapojit do co nejvíce kulturních či sportovních organizací a svou aktivitu projevovat i zde.

Pouze přes osobní nasazení a kamarádství lze strhnout k aktivismu další. Nic není pevnější než upřímné přátelství založené na vzájemné důvěře, proti tomu jsou populistická velkohubá gesta ostatních stran nic.

Společnost musí vidět náš aktivismus na co nejvíce místech a slušný člověk si být jistý, že se mu od nás dostane nezištné pomoci. Dobré osobní zkušenosti jistě časem převáží nad primitivní bezzubou kampaní sdělovacích prostředků proti nám. Vůči aktivismu prorostlému do všech vrstev společnosti nemá současný Systém se svou na sobeckosti založenou morálkou šanci.

V aktivismu je tedy jediné řešení. Aktivismus, aktivismus a zase jen široce pojatý aktivismus. Vytrhnout svým příkladem národ z apatie a vrhnout se do boje za změnu, jinak to prostě nepůjde.

Radol Moravec